Sestavení úložišť p2 a produktů

Sestavení PDE má vestavěnou podporu publikace metadat p2 prostřednictvím nového Vydavatele p2. Integrace ve stylu verze 3.4 s původním generátorem metadat stále pracuje, avšak nepodporuje nové funkce, například přizpůsobení metadat.

Integrace nového vydavatele získává vaše funkce a balíky ze zdroje a publikuje je přímo do úložiště p2. Pro použití nových funkcí nástroj pro sestavení musí definovat tuto vlastnost:

p2.gathering = true

Nastavení této vlastnosti významně mění sestavení:

Další podrobnosti o těchto typech sestavení naleznete na samostatných stránkách nápovědy k sestavení funkce a produktu.

Přehled změn

Lokální úložiště sestavení

Během sestavení budou všechna metadata a artefakty publikovány do úložiště sestavení definovaného vlastností p2.build.repo. Tato vlastnost by měla určit identifikátor URI, výchozí hodnota pro tento soubor je file:${buildDirectory}/buildRepo.

Po publikaci všech metadat a artefaktů do tohoto úložiště skripty konečného sestavení a zabalení provedou zrcadlení anebo instalaci z tohoto úložiště do umístění, která se stanou archivy vytvořenými sestavením. Toto konečné zrcadlení a instalaci lze vynechat použitím vlastností skipMirroring a skipDirector, přičemž všechny výsledky sestavení budou pouze v úložišti sestavení.

Vygenerovaný soubor build.xml : shromáždění versus publikace

V souboru build.xml vygenerovaném pro funkce a moduly plug-in je cíl gather.bin.parts, který odpovídá za shromáždění obsahu funkce/modulu plug-in a za jeho zkopírování do konečného adresáře pro zabalení do souboru JAR (příp. bez zabalení) a k zahrnutí do výsledků sestavení. Při použití vlastnosti p2.gathering=true naopak funkci/modul plug-in publikujeme přímo do úložiště p2. To znamená, že používáme p2 ke shromáždění binárních artefaktů přímo ze zdroje (tj. z místa, z něhož pochází název vlastnosti).

Toto se provádí pomocí nového cíle s názvem publish.bin.parts, který používá nové úlohy Ant, jimiž přispívá Sestavení PDE. V sestaveních dřívějšího typu volání gather.bin.parts bylo prováděno delegováním prostřednictvím struktury funkce. Volání publish.bin.parts se místo toho provádí přímo z nového skriptu sestavení p2, který je vygenerován.

Kořenové soubory přispívané funkcemi

Integrace starého styku seskupují všechny kořenové soubory, jež jsou příspěvky všech funkcí v sestavení, do jediného kořenového souboru instalovatelné jednotky a artefaktu (který může být pojmenován pro určitý produkt). V nové podpoře publikace jsou kořenové soubory přidruženy k funkci, která je jejich přispěvatelem. Další podrobnosti viz stránka Rozvržení metadat funkce.

Skripty sestavení

Integrace starého stylu byla prováděna voláním generátoru metadat pro binární výsledky během procesu sestavení a vytváření balíku. Při použití nastavení p2.gathering=true je k dispozici nový skript assemble.<feature>.p2.xml.

Tento skript vyvolá publish.bin.parts pro všechny sestavované funkce a balíky. Rovněž publikuje metadata pro všechny již existující binární funkce a moduly plug-in, jakož i publikační metadata pro produkty.

Na konci skriptu sestavení p2 - před vyvoláním zbývajících skriptů pro sestavení a vytváření balíku - máme kompletní úložiště s úplnými výsledky sestavení. Zbývající skripty pro sestavení a vytvoření balíku pouze rozdělují úložiště anebo provádějí instalace pomocí vedoucího p2 pro vytváření konečných archivů, jež budou výsledkem sestavení.