Slovníky k dalším produktům společnosti IBM lze najít na webu www.ibm.com/software/globalization/terminology.
1. Viz termín odkaz na připojitelnost aplikace (ACL).
2. Viz termín seznam řízení přístupu (ACL).
1. Implementace architektury Java Enterprise Edition Connector Architecture, která umožňuje aplikacím JMS a objektům typu message-driven bean spuštěným na aplikačním serveru přístup k prostředkům správce front WebSphere MQ.
2. Softwarový ovladač na systémové úrovni, který je používán kontejnerem EJB nebo klientem aplikace pro připojení k podnikovému informačnímu systému (EIS). Adaptér prostředků se připojí ke kontejneru; komponenty aplikace implementované v kontejneru poté pomocí rozhraní API klienta (vystaveného adaptérem) nebo pomocí abstrakcí na vyšší úrovni vygenerovaných pomocí nástrojů získají přístup k podkladovému systému EIS. (Sun) Viz také termíny kontejner, enterprise information system (EIS) (podnikový informační systém).
3. Zdroje dat pro vstupy a výstupy mapy, které se používají pro načtení a směrování dat. Adaptéry prostředku zajišťují přístup k databázím, souborům, systémům zasílání zpráv a dalším zdrojům a cílům dat. Každý adaptér obsahuje sadu příkazů adaptéru, které lze použít k úpravě jeho činnosti.
1. Adresář v počítači, v němž je nainstalován aplikační server, obsahující publikovanou konfiguraci serveru a webovou aplikaci.
2. Adresář obsahující podadresáře a soubory prostředků vytvořené během přizpůsobení.
1. Posloupnost kroků zpracování (například ověření platnosti a transformace dokumentu).
2. Aktivita spuštěná pro určitý přechod.
3. Obchodní proces vygenerovaný jako odezva na zpracování určité události.
4. Událost v rámci obchodního pravidla, která je výsledkem vyhodnocení určité podmínky.
1. Pracovní jednotka nebo stavební blok, který provádí specifickou, diskrétní úlohu. Viz také termín úloha.
2. Práce, kterou provádí společnost nebo organizace prostřednictvím obchodních procesů. Aktivita může být atomická nebo neatomická (složená). Aktivity, které jsou součástí modelu procesu, mohou být typu proces, podproces a úloha.
3. Prvek procesu, jako je například úloha, podproces, cyklus nebo rozhodnutí. Aktivity jsou reprezentovány jako uzly v diagramech procesů.
4. Logická jednotka práce, kterou může provést člověk nebo systém při provádění procesu v produktu IBM Process Designer.
1. Viz termín alternativní převrácení značek.
2. Viz termín Application Messaging Interface.
1. Přidaný popisný komentář nebo vysvětlující poznámka.
2. V kontextu rozpoznávání řeči se jedná o alfanumerický řetězec, který po své definici slouží k označení gramatiky. Pokud aplikace používá gramatiku, je aplikaci vráceno slovo včetně daného alfanumerického řetězce.
1. Viz téma správce automatického restartu.
2. Viz termín Application Response Measurement.
1. Grafický objekt, který poskytuje podpůrné informace o procesech nebo prvcích v procesu, bez přímého ovlivnění sémantiky daného procesu.
2. Entita, která je používána nebo produkována procesem vývoje softwaru. Mezi příklady artefaktů patří modely, zdrojové soubory, skripty nebo binární spustitelné soubory.
1. Charakteristika nebo vlastnost entity, která danou entitu popisuje. Například jedním z atributů zaměstnance je jeho telefonní číslo. Viz také termíny entita a identita.
2. V objektově orientovaném programování vlastnost objektu nebo třídy, kterou lze jasně rozlišit od všech ostatních vlastností. Atributy často popisují informace o stavu.
3. Vlastnost, kvalita nebo charakteristika, jejíž hodnota přispívá ke specifikaci funkce prvku nebo programu. Příklad: Prostředku lze přiřadit atributy "náklady" nebo "umístění".
4. V jazycích značek, jako jsou SGML, XML nebo HTML, se takto označuje dvojice název-hodnota v rámci prvku se značkami, která upravuje funkce daného prvku.
1. V systémech zabezpečení počítačů se takto označuje oprávnění udělované uživateli, které umožňuje komunikovat s počítačovým systémem nebo jej používat.
2. Proces udělení úplných nebo omezených přístupových oprávnění uživateli, systému nebo procesu. Oprávnění umožňují přístup k určitému objektu, prostředku nebo funkci.
1. Při programování v jazyku Java se takto označuje skupina typů. Balíky jsou deklarovány pomocí klíčového slova package. (Sun)
2. Modul wrapper obalující obsah dokumentu, který definuje formát použitý pro přenos dokumentu po síti Internet (například RNIF, AS1 nebo AS2).
3. Sestavení komponent do modulů a modulů do podnikových aplikací.
1. Zařízení nebo program používané k propojení sítí nebo systémů s různými síťovými architekturami.
2. Vzorec integrace poskytující na formátu nezávislé hraniční funkce, které jsou použity pro všechny příchozí zprávy.
3. Komponenta middlewaru, která při vyvolání webových služeb vytváří most mezi prostředím Internetu a intranetu.
4. Komponenta protokolu VoIP (Voice over Internet Protocol), která zajišťuje most mezi prostředím VoIP a prostředím přepínaných okruhů.
5. Prvek používaný ke kontrole divergence a konvergence cest toku posloupnosti v rámci procesu a v rámci choreografie.
6. Prvek, který kontroluje divergenci a konvergenci linií posloupností a určuje dělení, větvení, slučování a spojování cest, jimiž se může proces při provádění ubírat.
7. Viz termín cíl.
8. Prvek, který v průběhu procesu řídí akce rozdělování a slučování cest.
1. Skupina spravovaných procesů, které jsou federovány v rámci stejného správce implementace a mohou obsahovat hlavní skupiny s vysokou dostupností.
2. Jeden nebo více procesů, z nichž každý je hostitelem běhových komponent. Každému z nich odpovídá jedna nebo více pojmenovaných hlavních skupin.
1. Trasa k určitému souboru v systému souborů.
2. Trasa, kterou může tok procházet aktivitami v procesu. Může existovat více alternativních cest.
1. Bod předání řízení uživatelskému programu, který se používá k doručení dokumentů back-endovému systému nebo obchodnímu partnerovi.
2. V JMS se takto označuje objekt, který určuje, kde a jak mají odesílány a přijímány zprávy.
3. Koncový bod, kam jsou zasílány zprávy, například fronta nebo téma.
1. Viz termín příjemce.
2. Kýžená hodnota klíčového indikátoru výkonu (KPI): například "300" nebo "5 dní".
3. Cíl akce nebo operace.
1. Viz termín objekt konfigurace.
2. Viz termín ústřední kancelář.
1. Datová struktura, kde jsou dokumenty uchovávány v jejich předzpracované podobě.
2. Umístění (například databázový systém, soubor nebo adresář), kde jsou uložena data.
1. Objekt, který poskytuje informace o povinných aktivitách. Datové objekty mohou reprezentovat jeden objekt nebo celou kolekci objektů.
2. Část dat v datovém proudu, kterou lze rozpoznat jako patřící k určitému typu.
3. Libovolný objekt (např. tabulky, pohledy, indexy, funkce spouštěče či balíky), který lze vytvořit nebo s nímž lze manipulovat pomocí příkazů SQL. Viz také termín obchodní objekt.
1. Logický popis zprávy. Jako definice zprávy se označuje strukturovaná kolekce jednoduchých prvků.
2. Informace, které popisují strukturu zpráv určitého typu, prvky, které musí či mohou obsahovat všechny zprávy tohoto typu, způsob, jakým je zpráva tohoto typu reprezentována v různých formátech sítě, a pravidla pro ověření platnosti, která platí pro zprávu tohoto typu.
1. Koncept v metamodelu, který slouží k určení požadavků zásady a vyhodnocení koncových bodů za běhu. K popisu možností koncového bodu se také používá prohlášení.
2. Logický výraz určující stav programu, který musí existovat, nebo sada podmínek, které musí splňovat proměnné programu v určitém bodě během provádění programu.
1. Seznam front, do nichž lze vložit zprávu pomocí jediného příkazu.
2. V hlasové poště se takto označuje seznam odběratelů, kterým lze odeslat stejnou zprávu.
1. Aplikace tvořená různými komponentami, které se nacházejí v různých počítačových systémech, propojených prostřednictvím sítě. Viz také termín klient/server.
2. V systému front zpráv se takto označuje sada aplikačních programů, z nichž každý může být připojen k jinému správci front, ale které společně tvoří jednu aplikaci.
1. Ústředna Northern Telecom.
2. Vlastní protokol ISDN implementovaný v ústředně DMS100, který poskytuje 23 B-kanálů a D-kanál na přípojce T1.
1. Skupina všech definic zpráv, které jsou nezbytné k uspokojení určité obchodní potřeby (například přenosu zpráv SWIFTNet FIN, přenosu zpráv SWIFTNet Funds nebo přenosu systémových zpráv SWIFTNet).
2. Skupina zpráv, které sdílejí určité charakteristiky. K doméně zpráv je přidružen analyzátor, který interpretuje zprávy přijaté nebo vygenerované některým zprostředkovatelem. Produkt WebSphere Business Integration Message Broker podporuje zprávy v doménách BLOB, JMS, MRM a XML. Podporu zpráv, které neodpovídají požadavkům podporovaných domén, lze zajistit pomocí analyzátorů definovaných uživateli.
1. Doba, po kterou lze získat přístup k určitému prostředku. Dostupnost dodavatele může být například od 9 do 17 h v pracovní dny a od 9 do 15 h v sobotu.
2. Podmínka, která umožňuje uživatelům přistupovat a používat aplikace a obsažená data.
1. Požadavek na informace z databáze, který je založený na specifických podmínkách, jako je například požadavek na seznam všech zákazníků v tabulce zákazníků, jejichž saldo je větší než 30000 Kč.
2. Opětně použitelná žádost o informace ohledně jednoho nebo více prvků modelu.
1. Jednoduchá třída Java, která představuje řádek v databázové tabulce nebo položku v mapě.
2. Uživatel, skupina nebo prostředek, které jsou definované pro službu zabezpečení, jako např. RACF.
3. V jazycích značek (jako je XML) se takto označuje kolekce znaků, na niž lze odkazovat jako na jednotku - například s cílem začlenit do dokumentu často opakovaný text nebo speciální znaky.
1. Implementace architektury FFST v systému i5/OS zajišťující rozpoznávání problémů, selektivní výpis paměti diagnostických dat, generování řetězců symptomů a zápis do protokolu problémů.
2. Nástroj pro diagnostiku problémů, který identifikuje chyby, shromažďuje a protokoluje informace o těchto chybách a následně vrací řízení postiženému běhovému softwaru.
1. Výraz jazyka ESQL, který se použije na obsah zprávy v uzlu filtrování s cílem určit způsob zpracování zprávy.
2. Zařízení nebo program oddělující data, signály nebo jiný materiál v souladu se zadanými kritérii. Viz také termín filtrování servletů.
3. Výraz jazyka ESQL, který se použije na obsah zprávy určené k publikování s cílem určit, zda tato zpráva odpovídá určeným kritériím.
4. Obchodní logika, která se použije na obsah události s cílem určit, zda tato událost odpovídá určeným kritériím.
1. Kontejner drah definovaných uživatelem. Viz také dráha.
2. Grafický kontejner představující různé obchodní entity nebo role, které se podílejí na procesu.
3. Grafické znázornění účastníka spolupráce.
1. Řazený seznam událostí.
2. Fronta, do které správce front vloží zprávu události poté, co zjistí událost. Každá kategorie události (událost správce front, výkonová, konfigurační, přípravy nástrojů nebo událost kanálu) má vlastní frontu událostí.
1. Pojmenovaná skupina příkazů, kterou lze volat a vyhodnotit a která může volajícímu příkazu vrátit hodnotu.
2. V ADSI se takto označuje instrukce nebo skupina instrukcí ADSI.
1. Odpovídá prvku, který je k dispozici všem procesům v pracovním prostoru. Globální prvek je zobrazen ve stromu projektu a lze jej použít ve více procesech. Úlohy, procesy, úložiště a služby mohou být buď globální (využívané kterýmkoli procesem v daném projektu) nebo lokální (specifické pro jednotlivé procesy). Viz také termín lokální.
2. Týkající se informací přístupných více programům nebo subrutinám. Viz také termín lokální.
1. Strukturovaná kolekce slov a frází, které jsou vzájemně svázány pravidly. Gramatika definuje sadu všech slov, frází a vět, které mohou být vysloveny volajícím a které dokáže stroj rozpoznat. Gramatika se liší od slovníku tím, že uvádí pravidla, která určují vzájemné propojení slov a frází.
2. Definice DTD (Document Type Definition) nebo schéma definující strukturovaný formát, který má být použit pro úspěšné zpracování trasovací službou.
1. Telefonní propojení mezi dvěma kancelářemi nebo ústřednami. V systému DirectTalk označuje přípojka 24 nebo 30 kanálů přenášených na stejném digitálním rozhraní T1 nebo E1. Viz také termín kanál.
2. V prostředí týmového vývoje systému CVS se takto označuje hlavní proud vývoje, někdy také nazývaná linií HEAD.
1. V kontextu profilování výkonu se takto označuje počítač, který je vlastníkem profilovaných procesů. Viz také termín server.
2. Počítač připojený k síti, který slouží jako přístupový bod do této sítě. Hostitelem může být klient, server nebo klient i server současně. Viz také termíny server, klient.
1. Viz termín protokol HTTP přes SSL (HTTPS).
2. Viz termín Hypertext Transfer Protocol Secure.
1. V nástroji pro vývoj služeb terminálu 3270 se takto označuje pole v definici obrazovky, které jedinečným způsobem identifikuje stav obrazovky. Uživatelé si mohou vybrat pole, která mají být identifikátory, při vytváření profilů rozpoznávání.
2. Název položky v programu vytvořeném v jazyku Java.
1. Kompaktní řetězec znaků pro identifikaci abstraktního nebo fyzického prostředku.
2. Jedinečná adresa, které slouží k identifikaci obsahu na webu. Obsahem se rozumí například stránka textu, zvukový nebo obrazový klip, statický či animovaný obraz nebo program. Nejčastější formou identifikátoru URI je adresa webové stránky, která představuje speciální formu nebo část identifikátoru URI nazývanou adresa URL (Uniform Resource Locator). Identifikátor URI obvykle popisuje způsob přístupu k prostředku, počítač, který obsahuje prostředek, a název prostředku (název souboru) v počítači. Viz také termín Uniform Resource Name.
1. Umístit soubory nebo nainstalovat software do provozního prostředí. V prostředí Java Platform, Enterprise Edition (Java EE) tato akce zahrnuje vytvoření deskriptoru implementace, který odpovídá typu implementované aplikace.
2. Převést aktiva z lokálního vývojového prostředí do provozního neboli běhového prostředí.
1. Bod, v němž modul SCA přistupuje k externí službě (služba vně modulu SCA), jako by se jednalo o lokální službu. Import definuje interakce mezi modulem SCA a poskytovatelem služeb. Import obsahuje vazbu a jedno nebo více rozhraní.
2. Vývojový artefakt, který importuje externí službu do některého modulu. Viz také termín soubor importu.
1. Sada ukazatelů, které jsou logicky seřazeny podle hodnot klíče. Indexy umožňují rychlý přístup k datům a jejich prostřednictvím lze také vynutit jedinečnost řádků v tabulce.
2. V rozhraní WebSphere MQAI (MQ Administration Interface) se takto označuje prostředek odkazování na datové položky.
1. Objekt syntaxe v datovém proudu, který signalizuje začátek datového objektu. Pokud například záznam začíná hvězdičkou (*), bude iniciátorem tohoto záznamu hvězdička.
2. V kontextu distribuovaných front se takto označuje program, který požaduje síťové připojení k jinému systému. Viz také odpovídací modul.
1. Entita, na kterou lze použít sadu operací a která má stav s uloženými účinky operací.
2. Specifický výskyt objektu, který patří do určité třídy. Viz také termín objekt.
3. Sada serverů, které sdílejí společnou běhovou databázi, spolu s příslušnými zprostředkovateli a správci front.
4. Aktivní prvek procesu, například provedení procesu.
1. Viz termín inteligentní periferie.
2. Viz internetový protokol.
1. Týkající se nástroje, který analyzuje deklarace a komentáře dokumentace v sadě zdrojových souborů a vytvoří sadu stránek HTML popisujících třídy, vnitřní třídy, rozhraní, konstruktory, metody a pole.
2. Nástroj, který analyzuje deklarace a komentáře dokumentace v sadě zdrojových souborů a vytvoří sadu stránek HTML popisujících třídy, vnitřní třídy, rozhraní, konstruktory, metody a pole. (Sun)
1. Jednotka společnosti American Telephone and Telegraph (AT&T), která je součástí nepřepínaného digitálního datového systému AT&T.
2. Zařízení používané k připojení digitální telefonní linky k multiplexoru, bance kanálů nebo přímo k jinému generátoru digitálního signálu. Zařízení CSU provádí konkrétní funkce uplatnění podmínek a vyrovnání linky a reaguje na příkazy zpětné smyčky odeslané z ústřední kanceláře (CO).
1. V internetové komunikaci: název přidělený počítači. Jako název hostitele lze použít úplný název domény (například počítač.město.společnost.cz), nebo specifický dílčí název (například počítač). Viz také adresa IP.
2. Název sítě pro síťový adaptér ve fyzickém počítači, v němž je daný uzel nainstalován.
1. Cesta komunikace skrze řetěz do koncového bodu.
2. Propojení s možností přenosu signálů, například kanál, který zajišťuje přenos dat mezi úložištěm procesoru a lokálním periferním zařízením. Viz také přípojka.
3. Režim, ve kterém odběratel využívá obchodní službu.
4. Objekt WebSphere MQ, který definuje komunikační spojení mezi dvěma správci front (kanál zpráv) nebo mezi klientem a správcem front (kanál MQI). Viz také kanál zpráv, kanál MQI.
1. Dokument WML obsahující nastavení navigace a uživatelského rozhraní pro zobrazení obsahu v mobilních zařízeních. Viz také termín balíček.
2. V produktu Map Designer se takto označuje datový objekt. Existují dva typy karet map: vstupní a výstupní.
1. Kontejner používaný v diagramu struktury k seskupení prvků podle sdíleného atributu či kvality.
2. Klasifikace prvků pro účely dokumentace nebo analýz.
3. Volitelné seskupení zpráv, které spolu nějakým způsobem souvisí. Do jedné kategorie mohou být zahrnuty například zprávy související s určitou aplikací. Viz také termín zpráva.
4. Třída typů používaná k uspořádání typů ve stromě typů v produktu Type Designer. Kategorie uspořádávají typy, které mají společné vlastnosti.
1. Sada nezávislých systémů nebo logických oblastí (tzv. uzlů), které jsou uspořádány do sítě a slouží ke sdílení prostředků a vzájemné komunikaci.
2. Skupina aplikačních serverů, které spolupracují za účelem vyrovnávání pracovní zátěže a překonání selhání.
3. V produktu WebSphere MQ se takto označuje skupina dvou nebo více správců front na jednom či více počítačích, která poskytuje automatické vzájemné připojení a umožňuje mezi nimi propagaci front pro účely vyrovnávání zátěže a redundance.
1. Matematická hodnota používaná v oblasti šifrování při vytváření digitálních podpisů, ověřování a šifrování či dešifrování zpráv. Viz také termíny soukromý klíč, veřejný klíč.
2. Informace, které charakterizují a jedinečným způsobem identifikují entitu reálného světa, která je sledována v rámci kontextu monitorování.
3. Tlačítko na hlavní nebo pomocné klávesnici.
1. Typ ukončení adaptéru CICS, kde se adaptér odpojí od produktu WebSphere MQ, ale až po dokončení všech právě aktivních úloh. Viz také vynucené ukončení.
2. V produktu WebSphere MQ se takto označuje ukončení správce front, které umožní odpojení všech připojených aplikací. Viz také okamžité ukončení, preventivní ukončení.
1. Softwarový program nebo počítač, který vyžaduje služby od serveru. Viz také server, hostitel.
2. Běhová komponenta, která poskytuje aplikacím lokálních uživatelů přístup ke službám front na serveru. Fronty využívané těmito aplikacemi se nacházejí na serveru. Viz také klient MQI WebSphere MQ, klient Java WebSphere MQ, plně spravovaný klient .NET WebSphere MQ.
1. V produktu Business Process Management se takto označuje projekt, který slouží k vývoji, ke správě verzí a k uspořádání sdílených prostředků. V knihovně lze vytvořit a uložit pouze podmnožinu typů artefaktů, jako jsou například obchodní objekty a rozhraní. Viz také termín projekt.
2. Kolekce prvků modelu, včetně obchodních položek, procesů, úloh, prostředků a organizací.
1. Schopnost dvou či více různých verzí WebSphere MQ pracovat na stejném počítači.
2. Schopnost dvou nebo více entit pracovat ve stejném systému nebo síti.
1. Sada zařízení WebSphere DataPower XC10, která jsou seskupena pro účely lepší rozšiřitelnosti a správy.
2. Sada plně propojených zprostředkovatelů, kteří jsou součástí sítě zprostředkovatelů pro publikování/odběr aplikací.
1. V platformě Eclipse se jedná o jeden nebo více modulů plug-in, které spolupracují s cílem zajistit činnost diskrétní sady funkcí.
2. Opakovaně použitelný objekt nebo program, který vykonává specifickou funkci a spolupracuje s dalšími komponentami a aplikacemi.
1. Prvek architektury SCA (Service Component Architecture) obsahující komponenty, služby, odkazy a spojení, která je propojují.
2. Skupina souvisejících datových prvků používaných v transakcích EDI.
1. Aplikace JCA nebo jiný klientský odběratel událostí z podnikového informačního systému (EIS).
2. Systém, který je pro určitou relaci zdrojem nebo cílem.
1. Servlet, který poskytuje portletu přístup k externím zdrojům obsahu (například kanál zpráv z webu místní televizní stanice).
2. V prostředí Java EE se takto označuje standardní mechanizmus rozšíření pro kontejnery s cílem zajistit konektivitu pro podnikové informační systémy (systémy EIS). Konektor sestává z adaptéru prostředků a z nástrojů pro vývoj aplikací (Sun). Viz také termín kontejner.
1. Entita, která pro komponenty zajišťuje služby správy životního cyklu, zabezpečení, implementace a běhové služby. (Sun) Viz také termíny adaptér prostředků, konektor.
2. Položka, která může obsahovat další položky. Značky, které jsou přidány do kontejneru, dědí pozici kontejneru.
1. Sada jednoho nebo několika gramatických pravidel, která jsou povolena a používána při akci rozpoznání.
2. Objekt vytvořený pro požadavek na službu v modelu obchodních služeb. Objekt obsahuje některé z následujících podrobných informací zaznamenaných v metadatech: informace o obchodním procesu, organizaci, roli, kanálu a informace specifické podle domény. Viz také termín šíření kontextu.
1. V kontextu konektoru IMS pro jazyk Java se takto označuje dialog mezi klientským programem Java a programem pro zpracování zpráv.
2. Dialog mezi terminálem a programem pro zpracování zpráv s použitím mechanizmus pro zpracování konverzace systému IMS. Viz také termín zpracování konverzace.
1. Záznam používaný v obchodních procesech a stavových automatech, který umožňuje dvěma partnerům inicializovat transakci, dočasně pozastavit některou aktivitu a poté zajistit opětovné vzájemné rozpoznání, jakmile je tato aktivita obnovena.
2. Vztah, zachycený ve výrazu korelace, který popisuje postup při hledání shody příchozí události s jednou či více instancemi kontextu monitorování, do nichž má být doručena.
3. Mechanizmus, který přemostí bod v průběhu procesu mezi dvěma či více instancemi procesů.
1. Ověřovací rámec umožňující jednotné přihlášení k sadě webových serverů, které spadají do jedné internetové domény.
2. Protokol, který pomocí šifrování podporuje zabezpečení v distribuovaném prostředí.
1. Přidružení zdroje k cíli v rámci mapování zpráv.
2. Datová struktura, která mapuje klíče na hodnoty.
3. Ve vývojovém prostředí EJB se takto označuje určení způsobu, jakým kontejnerem spravovaná trvalá pole objektu enterprise bean odpovídají sloupcům v tabulce relační databáze nebo v jiném trvalém úložišti.
4. Soubor, který definuje transformaci mezi zdroji a cíli.
1. Vztah mezi poli v různých abstrakcích objektů akcí a událostí.
2. Výraz cílové hodnoty.
3. Proces transformace dat z jednoho formátu do jiného.
4. Vytvoření a správa mapování.
1. V objektově orientovaném návrhu nebo programování se takto označuje software, který implementuje chování určené operací.
2. V objektově orientovaném programování se takto označuje operace, kterou může provést nějaký objekt. Objekt může obsahovat mnoho metod. Viz také termín operace.
1. Týkající se prvku, který je dostupný pouze v rámci vlastního procesu. Viz také termín globální.
2. Způsob uložení zařízení, souboru nebo systému, ke kterému lze přistupovat přímo z uživatelského systému bez použití komunikační linky. Viz také termín vzdálený.
1. Softwarový artefakt, který slouží k vývoji, ke správě verzí, k uspořádání prostředků a k implementaci běhového prostředí.
2. Programová jednotka, která je diskrétní a identifikovatelná s ohledem na kompilaci, kombinování s jinými jednotkami a zavádění.
3. Při programování v prostředí Java EE se takto označuje softwarová jednotka, která sestává z jedné či více komponent stejného typu kontejneru a z jednoho deskriptoru implementace daného typu. Příklady mohou být EJB, webové moduly a moduly aplikačního klienta. (Sun) Viz také termín projekt.
1. Zařízení v rámci testovacího klienta integrace, které přijímá požadavky a odezvy procházející spoji komponent nebo je exportováno do modulů testovací konfigurace.
2. Při ladění výkonu se termínem "monitorování" označuje shromažďování dat o aplikaci prostřednictvím spuštěných agentů, kteří jsou přidruženi k dané aplikaci.
1. Alternativní a podporované rozhraní, které skrývá nepodporované datové typy vyžadované objektem serveru za tenkou vrstvou intermediačního objektu serveru.
2. Objekt, který zapouzdřuje jiný objekt a přebírá jeho funkce s cílem pozměnit jeho rozhraní nebo vnější chování. (Sun)
1. Kombinace záhlaví, koncové části a kontrolních segmentů, která definuje začátek a konec jednotlivé zprávy EDI. Každá obálka v datech EDI začíná určitým segmentem a určitým segmentem končí.
2. Řídicí struktura obsahující dokumenty.
1. Událost, k níž dojde v průběhu obchodního procesu.
2. Důležitá událost v obchodním procesu, obvykle identifikovaná obchodním analytikem, jejíž sledování v průběhu času může vést k odhalení některého klíčového indikátoru výkonu (KPI).
1. Abstraktní reprezentace polí v definici události nebo akce.
2. V objektově orientovaném navrhování nebo programování se takto označuje konkrétní realizace (instance) třídy, která sestává z dat a operací přidružených k těmto datům. Objekt obsahuje data instance, definovaná třídou, avšak operace přidružené k těmto datům vlastní třída.
3. V produktu WebSphere MQ se takto označuje správce front, fronta, definice procesu, kanál, seznam názvů, objekt ověřovacích informací, objekt administrativního tématu, listener, objekt služby nebo (pouze v systémech z/OS) objekt struktury prostředku CF či paměťová třída.
1. Objekt modelu obchodního procesu, který usnadňuje připojení komponent v rámci sledu prací.
2. Grafický objekt, který může být připojen k toku posloupnosti nebo k němuž může být tento tok připojen. Objekty toku v rámci procesu mohou být události, aktivity a komunikační brány. Objekty toku v rámci choreografie mohou být události, aktivity choreografie a komunikační brány.
1. Objekt session bean bez stavu konverzace. Všechny instance objektu bean bez stavu jsou identické. (Sun) Viz také termíny objekt typu session bean, objekt typu session bean se stavem.
2. Objekt session bean, který je kolekcí operací. Server může optimalizovat prostředky opětným použitím instancí objektu bean pro každé volání metody.
1. Specifikace hranic, v jejichž rámci lze použít systémové prostředky.
2. V oblasti webových služeb se takto označuje vlastnost, která identifikuje životnost objektu obsluhujícího požadavek na vyvolání.
1. Logický kontejner, v němž jsou všechny názvy jedinečné. Jedinečný identifikátor pro artefakt se skládá z oboru názvů a z lokálního názvu artefaktu.
2. V kontextu jazyků XML a XQuery se takto označuje identifikátor URI (Uniform Resource Identifier) poskytující jedinečný název, který má být přidružen k definicím prvků, atributů a typů ve schématu XML nebo k názvům prvků, atributů, typů, funkcí a chyb ve výrazech XQuery.
1. Aplikace, která od zprostředkovatele publikování/odběru požaduje informace týkající se určeného tématu.
2. V systému hlasové pošty se takto označuje libovolná osoba, která je vlastníkem poštovní schránky.
3. Odběratel obchodní služby.
1. Viz termín odvolání.
2. Proces obnovení dat, která byla změněna aplikačním programem nebo uživatelem.
1. Zpráva, která obsahuje popisy událostí odesílané do spravovaných prostředků, webových služeb nebo jiných prostředků.
2. Výskyt v rámci procesu, který může spustit určitou akci. Pomocí oznámení lze modelovat podmínky zájmů, které mají být přeneseny od odesilatele do (obvykle neznámé) sady zainteresovaných stran (přijímačů).
1. Test situace nebo stavu, který musí být proveden, aby mohlo dojít k určité akci.
2. V obchodním stavovém automatu je takto označován výraz, který hlídá přechod a povolí přechod do následujícího stavu pouze v případě, že je pro příchozí operaci vyhodnocen jako 'True'. Jinak je udržován aktuální stav.
1. Oblast, do které je zadávána konkrétní kategorie dat nebo řídicí informace.
2. V objektově orientovaném programování se takto označuje určitý atribut nebo datový člen třídy.
1. Entita v rámci umístění, která může být vybavena značkami, a jejíž pozice lze tedy sledovat, například aktivum nebo osoba.
2. Jednoduchý datový objekt, který není tvořen dalšími objekty. Ve stromě typů je typ položky reprezentován modrou tečkou vedle názvu typu.
1. Reprezentace připojení k prostředku serveru.
2. Identifikátor nebo token, jehož prostřednictvím program přistupuje ke správci front, k němuž je připojen.
1. Při správě časových úseků se takto označuje jeden konec jednosměrného proudu 64 kb/s, který lze připojit ke sběrnici SCBus.
2. Podle definice v dokumentu jazyka WSDL (Web Services Description Language) se takto označuje jednotlivý koncový bod, definovaný jako kombinace vazby a síťové adresy.
3. V internetové sadě protokolů se takto označuje specifický logický konektor mezi protokolem TCP (Transmission Control Protocol) nebo UDP (User Datagram Protocol) a protokolem nebo aplikací vyšší úrovně.
1. Libovolná společnost, která svým zákazníkům za úplatu poskytuje služby, např. telekomunikační firmy, poskytovatelé aplikačních služeb, podnikové IT a poskytovatelé internetových služeb.
2. Společnost nebo program poskytující obchodní funkci jako službu.
1. Dočasné úložiště pro konfigurační údaje, které mohou používat administrativní klienti.
2. V prostředí Eclipse se takto označuje kolekce projektů a dalších prostředků, na jejichž vývoji uživatel v pracovní ploše právě pracuje. Metadata o těchto prostředcích jsou umístěna v některém adresáři v systému souborů; prostředky mohou být umístěny ve stejném adresáři.
3. Adresář na disku, který obsahuje všechny soubory projektů a také informace, jako jsou například předvolby.
1. Podmínka, která musí být splněna při provádění obchodní aktivity.
2. Viz termín blok interakce.
3. Kritéria nebo okolnosti definované pro spuštění určité události. Pravidla mohou být například spuštěna během vstupu nebo výstupu z nějaké zóny a mohou být určena pro identifikátor značky, třídu nebo skupinu.
1. Viz termín primární rychlost ISDN.
2. Viz termín rozhraní primární rychlosti.
1. V relační databázi se takto označuje klíč, který jedinečným způsobem identifikuje jeden řádek databázové tabulky. Viz také termíny omezení, cizí klíč.
2. Objekt, který jedinečným způsobem identifikuje objekt entity bean určitého typu.
1. Uzel zpracování zpráv, který nelze dále rozdělit. Viz také termín uzel dílčího toku.
2. Zpráva odeslaná z jednoho procesu do jiného procesu.
1. Postupně zpracovávaná procedura tvořená řadou řízených aktivit, které jsou systematicky směrovány k určitému výsledku či cíli.
2. Posloupnost nebo tok aktivit v organizaci s cílem provedení práce. V produktu BPMN je proces znázorněn jako graf prvků toku, což je sada aktivit, událostí, bran a cest toku posloupnosti, která dodržuje sémantiku provedení BPMN.
3. Posloupnost dokumentů nebo zpráv, které si mají vyměnit správci komunity a účastníci za účelem spuštění obchodní transakce.
1. Proces AIX, který provádí logiku stavové tabulky. Každá aktivní relace volajícího má jeden aktivní proces kanálu.
2. Na serveru WebSphere Voice Server se takto označuje systémový proces, který spravuje tok volání.
1. Data, která se v procesu předávají od jednoho kroku k druhému. Například proces, který automatizuje eskalaci zákaznických problémů, potřebuje proměnné zadržující informace, jako např. jméno zákazníka a identifikátor problému.
2. Reprezentace proměnlivé hodnoty. Viz také globální proměnná.
1. Proměnná, která definuje určitý aspekt provozního prostředí pro proces. Proměnné prostředí mohou například definovat domovský adresář, cestu pro hledání příkazů, použitý terminál nebo aktuální časové pásmo.
2. Proměnná, která poskytuje hodnoty pro jednotlivé typy prostředí, ve kterých bude proces spuštěn (například vývojové, testovací a produkční prostředí). Proměnné prostředí pro všechny aplikace procesu může uživatel nastavit v produktu IBM Process Designer.
3. Proměnná určující režim činnosti operačního systému nebo jiného programu, případně zařízení, která daný operační systém rozpoznává.
1. Osoba, jednotka vybavení nebo materiál, které jsou používány k provedení aktivity.
2. Zařízení výpočetního systému nebo operačního systému nezbytné pro úkol, úlohu nebo provedení programu. Mezi prostředky patří hlavní úložiště, vstupní a výstupní zařízení, procesor, datové sady, soubory, knihovny, složky, aplikační servery a řídicí programy nebo programy pro zpracování dat.
3. Diskrétní aktiva, například sady aplikací, aplikace, obchodní služby, rozhraní, koncové body a obchodní události.
4. Souhrnný termín pro projekty, složky, podsložky a soubory, s nimiž lze manipulovat v pracovní ploše Eclipse.
1. Pojmenovaná kolekce logických a fyzických prostředků určených k podpoře výkonu určité funkce.
2. Uživatelem definovaná struktura ve stromu zpráv, která může obsahovat různé informace přidružené ke zprávě při jejím zpracování v toku zpráv.
1. Metoda rozdělování témat do oblastí používaná aplikacemi, které se připojují ke zprostředkovatelům MQSeries SupportPac pro publikování/odběr.
2. V týmovém programovacím prostředí systému CVS se takto označuje sdílená kopie aplikačních prostředků, která je aktualizována členy vývojového týmu při provádění změn. Proud reprezentuje aktuální stav daného projektu.
3. Fyzický kanál komunikace mezi jedním vysílačem a jedním či více přijímači.
1. Komponenta dokumentu (například záznam ROD, XML nebo EDI). Prvek může být prostý nebo složený.
2. V jazycích značek se takto označuje základní jednotka, která se skládá z počáteční značky, koncové značky, přidružených atributů a jejich hodnot a textu uvedeného mezi oběma značkami.
3. Pojmenovaná informace nebo pole v rámci zprávy, které mají určitý obchodní význam, standardně rozpoznávaný aplikacemi pro vytváření a zpracování zpráv. Viz také termíny složený prvek, jednoduchý prvek.
4. V nástrojích pro vývoj kódu Java: obecný termín, který může označovat balíky, třídy, typy, rozhraní, metody nebo pole.
1. Identifikátor příkazu o délce 1 až 8 znaků. Předpona příkazu ukazuje, že příkaz patří nějaké aplikaci či subsystému a ne operačnímu systému z/OS.
2. V produktu WebSphere MQ for z/OS se takto označuje znakový řetězec, který identifikuje správce front, k němuž směřují příkazy WebSphere MQ for z/OS a od něhož jsou přijímány zprávy obsluhy WebSphere MQ for z/OS.
1. Viz termín trombón.
2. Způsob přenosu volání, při kterém zůstává primární a sekundární linka přemostěna až do ukončení volání.
1. Propojovací objekt, který se používá k vytvoření odkazu na informace a artefakty z objektů toku. Přidružení znázorňuje tečkovaná čára s šipkou představující směr toku.
2. V dokumentech XML se takto označuje sestavení samotného dokumentu a pravidel řídících danou strukturu, která může být definována schématem XML nebo DTD (Document Type Definition).
3. V objektech enterprise bean vztah mezi dvěma objekty entity bean v rámci perzistence spravované kontejnerem. Existují dva typy přidružení: 1:1 a 1:N.
1. V prostředí UDDI se takto označuje proces inzerce webové služby za tím účelem, aby ji další podniky mohly najít a navázat s ní kontakt. Poskytovatelé služeb publikují dostupnost svých služeb prostřednictvím registru.
2. Zveřejnit web, například umístěním souborů na cestu známou serveru HTTP.
3. Zpřístupnit informace o určeném tématu správci front v systému publikování/odběr.
1. V kódování jazyka HTML (hypertext markup language) se takto označuje část okna webového prohlížeče.
2. Skupina datových bitů, které jsou uvedeny mezi počáteční a koncovou posloupností nebo jinými řídicími informacemi.
1. Stav nastávající tehdy, pokud všechny určené odkazy směřující od dat v jednom sloupci tabulky k datům v jiném sloupci stejné nebo jiné tabulky jsou platné.
2. V nástrojích jazyka XML (Extensible Markup Language) se takto označuje stav, kdy jsou všechny odkazy na položky v editoru schématu XML nebo editoru DTD automaticky vyčištěny, pokud je dané schéma detekováno nebo přejmenováno.
1. Proces zadání a uložení údajů uživatele nebo skupiny uživatelů v portálu.
2. Oprávnění organizace k odběru obchodní služby.
1. Logické nebo virtuální připojení mezi dvěma počítači, softwarovými programy nebo zařízeními v síti, které umožňuje dvěma prvkům komunikovat a vyměňovat data po dobu trvání relace. Viz také transakce.
2. Řada požadavků na servlet, které pocházejí od stejného uživatele používajícího stejný prohlížeč.
3. V prostředí Java EE se takto označuje objekt používaný servletem při trasování interakce uživatele s webovou aplikací přes více požadavků HTTP.
1. Proces údržby definované sady dat na více místech. Součástí replikace je kopírování určených změn z jednoho umístění (zdroje) do jiného (cíle) a synchronizace dat v obou umístěních.
2. Proces kopírování objektů z jednoho uzlu v klastru do jednoho nebo do více jiných uzlů v klastru, díky čemuž budou objekty ve všech systémem identické.
1. Ve vztahu role určuje funkci a účast entit. Role zachycují strukturu a požadavky omezení pro zúčastněné entity a jejich způsob participace. Ve vztahu zaměstnaneckého poměru existují například role zaměstnavatel a zaměstnanec.
2. Sada oprávnění nebo přístupových práv.
3. Logická skupina činitelů, která poskytuje sadu oprávnění. Přístup k operacím je řízen udělováním přístupových oprávnění k roli.
4. Pracovní pozice určující úlohy, které může uživatel plnit, a prostředky, k nimž má uživatel přístup. Uživateli může být přiřazena jedna nebo více rolí.
5. Popis funkce, která má být provedena některým individuálním nebo hromadným prostředkem, a kvalifikací potřebných pro splnění dané funkce. Při simulaci a analýze je termín role také často použit jako odkaz na kvalifikované prostředky.
6. Kolekce přístupových oprávnění, která lze přiřadit uživateli, skupině uživatelů, systému, službě nebo aplikaci a která těmto subjektům umožňují provádět určité úlohy.
1. Komunikační brána, která v závislosti na aktuálním stavu směruje vstup do jedné z několika alternativních odchozích cest. Rozhodnutí je jako odpověď na otázku, která určuje přesnou sadu aktivit během provádění určitého procesu. Otázky by mohly vypadat následovně: Jaký typ příkazu má být použit? Nebo: Jak má být příkaz předán?
2. Komunikační brána v rámci obchodního procesu, kde se může tok posloupnosti ubírat jednou z několika alternativních cest.
1. Kolekce operací, jejichž prostřednictvím lze specifikovat službu nějaké třídy nebo komponenty. Viz také termíny třída, typ portu.
2. V objektově orientovaném programování se takto označuje abstraktní model chování; kolekce funkcí nebo metod.
1. Název, který jedinečným způsobem identifikuje položku v adresáři. Rozlišující název je tvořen páry atribut:hodnota, které jsou odděleny čárkami.
2. Sada dvojic název-hodnota (například CN=jméno osoby a C=země nebo region), které jedinečným způsobem identifikují entitu v digitálním certifikátu.
1. Třída objektů označených specifickým termínem nebo pojmem; označení, denotace.
2. V prostředí Eclipse se takto označuje mechanizmus, který používá modul plug-in k rozšíření této platformy. Viz také termín bod rozšíření.
3. Prvek nebo funkce nezahrnuté ve standardním jazyce.
1. Plně funkční server spravovaný nezávisle na všech ostatních serverech, který používá vlastní administrativní konzolu.
2. Služba katalogu nebo server kontejneru spravovaný z operačního systému, které spouští a zastavuje proces serveru.
1. Správce front, který poskytuje služby front klientským aplikacím spuštěným na vzdálené pracovní stanici.
2. Softwarový program nebo počítač, který poskytuje služby jiným softwarovým programům nebo jiným počítačům. Viz také termíny hostitel, klient.
1. Server, který pracuje jako prostředník pro webové požadavky HTTP, jejichž hostitelem je některá aplikace nebo webový server. Server proxy pracuje jako náhradník pro servery obsahu v daném podniku.
2. Server, který přijímá žádosti určené pro jiný server a který pracuje ve prospěch klienta (jako proxy klienta) k dosažení požadované služby. Proxy server se často používá v případech, kdy nejsou klient se serverem kompatibilní. Klient například není schopen splnit ověřovací požadavky serveru, ale přesto je třeba mu povolit využití některých služeb.
1. Pravidlo v produktu IBM Business Process Management, které uživatel vytvoří pro účely analýzy výkonu obchodních procesů v čase. Smlouva SLA stanovuje podmínku, která spouští následek a vytváří sestavu pro jednu či více aktivit. Podmínky ve smlouvách SLA jsou založeny na standardním nebo vlastním klíčovém indikátoru výkonu (KPI).
2. Smlouva mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb, která specifikuje očekávání ohledně úrovně služeb s přihlédnutím k dostupnosti, parametrům výkonu a dalším měřitelným aspektům.
1. V produktech WebSphere MQ for z/OS a WebSphere MQ for Windows se takto označuje funkce, která operačnímu systému umožňuje upozornit program, když do fronty dorazí očekávaná zpráva.
2. Výměna řídicích informací mezi funkčními částmi systému v telekomunikační síti.
1. Posloupnost příkazů, shromážděných v souboru, které při spuštění souboru vykonávají určitou funkci. Skripty jsou interpretovány v průběhu zpracování.
2. Logický sled akcí pro program serveru 3270.
1. Kolekce uživatelů, kteří mohou sdílet přístupová oprávnění pro chráněné prostředky.
2. Seznam prvků s informacemi o způsobu, jak mohou být tyto prvky zobrazeny ve zprávě. Skupiny mohou být řazené, neřazené nebo výběrové.
3. Pro místa: dvě nebo více osob, které jsou seskupeny kvůli členství v určitém místě.
4. Sada prvků přidružených ke stejné kategorii.
5. Sada souvisejících dokumentů v rámci výměny. Výměna nemusí obsahovat žádnou, ale může také obsahovat mnoho skupin.
6. Komplexní datový objekt, který se skládá z komponent. Skupinový typ je ve stromě typů reprezentován zelenou tečkou vedle názvu typu.
1. Kontejner pro příchozí události, který umožňuje seskupit události bez nutné režie na vytvoření nového kontextu monitorování. Skupiny událostí jsou čistě vizuálním konstruktem a nejsou reprezentovány v modelu monitorování.
2. Sada kritérií uplatněných na události s cílem označit identifikovat podmnožinu těchto událostí. Kritéria obsahují výrazy omezení, které definují podmínky filtrování.
1. Prvek procesu, který znovu sloučí více cest zpracování, zpravidla po rozhodnutí. Prvek sloučení opět spojí několik alternativních cest do jedné.
2. Bod v procesu, kde jsou nejméně dvě alternativní cesty toku posloupnosti spojeny do jedné cesty toku posloupnosti. Není nutná žádná synchronizace, protože v bodě spojení nedochází k žádné paralelní aktivitě. BPMN používá pro aktivitu různé příchozí cesty toku posloupnosti a k provedení sloučení výlučnou bránu.
1. Seznam slov, s jejichž pomocí hledá DirectTalk shodu se vstupem vysloveným volajícím.
2. Úložiště pro ukládání opakovatelně použitelných obchodních prvků, jako jsou termíny, definice obchodních položek, role, zprávy a chyby, které jsou používány v obchodním procesu.
1. Komponenta, která na vstupu přijme zprávu a tuto zprávu zpracuje. Může například převést její obsah do jiného formátu nebo ji přesměrovat do některé z výstupních front. Většina služeb je implementována jako tok zpráv nebo jako primitivum.
2. Program vytvořený v produktu IBM Process Designer pro implementaci aktivit nebo provádění jednorázových či opakovaných systémových úloh.
3. V architektuře SOA se takto označuje jednotka práce splněná prostřednictvím interakce mezi výpočetními zařízeními.
1. V produktu Business Process Manager se takto označuje zachycení aplikace procesu nebo sady nástrojů v určitém časovém bodě. Pomocí snímku se může uživatel vrátit k jiné verzi procesu nebo artefaktu.
2. Zachycení dat v časovém bodě pro účely analýzy výkonu.
1. Soubor vytvořený během procesu vývoje pro příchozí operace, který obsahuje konfigurační parametry pro zpracování příchozích požadavků.
2. Soubor obsahující exportovaná data.
1. Obchodní objekt obsažený v jiných obchodních objektech. Soukromé obchodní objekty jsou viditelné pouze pro obsahující obchodní objekt (což je činí soukromými). Viz také termín obchodní objekt.
2. Ve schématu XSD se takto označuje atribut obchodního objektu, který namísto odkazu na pojmenovaný komplexní typ definuje anonymní komplexní typ.
1. Znak, který není číslicí, písmenem nebo některý z těchto znaků: $, #, @, . nebo _. Mezi speciální znaky patří například tyto znaky: *, + a %.
2. Znak, který nepatří do abecedy, není číslem ani mezerou. Příklad: čárka (,) nebo hvězdička (*).
1. Propojení dvou nebo více komponent nebo spolupracujících portletů, které tak mohou vzájemně spolupracovat. U aplikací slouží propojení k identifikaci cílových služeb, u portletů změny ve zdrojovém portletu automaticky aktualizují cílové portlety.
2. Konektor sloužící k předání kontroly nebo dat z komponenty nebo objektu exportu do cílového objektu.
1. Prvek procesu, který znovu zkombinuje a synchronizuje cesty paralelního zpracování po výskytu prvku rozhodnutí nebo větvení. Prvek spojení vyčká na vstup na každé z příchozích větví a teprve poté povolí pokračování procesu.
2. Konfigurace pro příchozí odkaz, která určuje chování tohoto odkazu.
3. Relační operace SQL, která umožňuje načíst data ze dvou tabulek obvykle na základě podmínky spojení určující sloupce spojení.
4. Bod v procesu, kde jsou nejméně dvě paralelní cesty toku posloupnosti spojeny do jedné cesty toku posloupnosti. BPMN používá k provedení spojení paralelní bránu.
1. Diagram, který ukazuje výměnu zpráv mezi dvěma či více účastníky v modelu BPMN.
2. Schopnost spojení zákazníků, zaměstnanců nebo obchodních partnerů s osobami a procesy v některém podniku nebo organizaci s cílem zlepšit a zjednodušit procesy vytváření rozhodnutí. Spolupráce zahrnuje dvě nebo více osob se vzájemně se doplňujícími znalostmi a dovednostmi, které společně řeší určitý obchodní problém.
1. Program nebo funkce, která získává a zpracovává zprávy. Viz také zpětné volání, spotřebitel.
2. Na platformě JMS se takto označuje objekt, který se vytváří v rámci relace, aby přijímal zprávy z místa určení.
1. Mechanizmus, který detekuje výskyt událostí a může v rámci odezvy vyvolat další zpracování.
2. V oblasti databázových technologií se takto označuje program, který je automaticky volán kdykoli, jakmile je provedena specifikovaná akce pro specifikovanou tabulku nebo pohled.
1. Viz termín obraz jednoho systému.
2. Viz termín prostředek SSI (server-side include).
3. Viz termín Security Support Provider Interface.
1. V obchodním stavovém automatu se takto označuje jedna z několika diskrétních individuálních fází, které jsou uspořádány sekvenčně a tvoří obchodní transakci.
2. Jeden krok v logickém sledu akcí, který zahrnuje hlasovou aplikaci.
1. Malá programová rutina substituující delší, někdy vzdálený program. Jako stub může být označen například programový modul, který přenáší volání procedury (RPC) a odpovědi mezi klientem a serverem. Ve webových službách znamená stub implementaci rozhraní Java, vygenerovaného z dokumentu v jazyku WSDL (Web Services Description Language).
2. Řádek ve stavové tabulce, který je zobrazen pouze částečně.
1. Znakový řetězec popisující povahu dat, která jsou publikována v systému odběru/publikování.
2. Logický kanál komunikace mezi jedním či více vysílači a jedním či více přijímači.
1. V systémové nebo komunikační síti se takto označuje místo, kam mohou vstupovat či z něhož mohou vystupovat data.
2. Bod, ve kterém je jeden uzel v toku zpráv připojen k jinému uzlu. Terminály mohou být připojeny s cílem kontrolovat trasu, kterou projde určitá zpráva, v závislosti na výsledku operace, kterou uzel se zprávou provede.
1. Tlačítko na telefonním číselníku.
2. Čtvercový ovládací prvek v počítačovém okně nebo dialogovém okně, které po klepnutí okamžitě provede definovanou akci. Tlačítka lze opatřit popisným textem a grafikou. Nejpopulárnějšími tlačítky jsou tlačítka OK a Storno.
1. Specifická zpráva nebo bitový vzorek, který označuje oprávnění nebo dočasné řízení pro přenosy po síti.
2. Značka sloužící k označení aktuálního stavu instance procesu během spuštění simulace.
1. Posloupnost kroků zpracování, které se provádí ve zprostředkovateli, když je přijata vstupní zpráva. Toky zpráv lze definovat v pracovní ploše vkládáním uzlů toku zpráv, z nichž každý reprezentuje sadu akcí definujících určitý krok zpracování. Různá připojení v daném toku určují kroky zpracování, které mají být provedeny, a také jejich pořadí a podmínky pro jejich zpracování. Viz také dílčí tok, zprostředkovatel, mediační tok.
2. Připojovací objekt, který ukazuje tok zpráv mezi dvěma spolupracujícími účastníky. Tok zpráv je představován čárkovanou čarou.
1. Fyzické nebo logické mapování umístění síťových komponent nebo uzlů v rámci sítě. Mezi nejběžnější síťové topologie patří sběrnice, kruh, hvězdice a strom.
2. V doméně zprostředkovatele: zprostředkovatelé, kolektivní entity a propojení mezi nimi.
1. Výměna dat mezi dvěma programy, které provádějí určitou akci nebo vytvářejí výsledek. Příkladem je vložení vkladu zákazníkem a aktualizace zůstatku jeho účtu. Viz také konverzace, relace.
2. Podproces reprezentující sadu koordinovaných aktivit, které jsou prováděny nezávislými, volně spojenými systémy v souladu se smluvně definovaným obchodním vztahem. Tato koordinace vede ke sjednanému, konzistentnímu a ověřitelnému výsledku u všech účastníků.
3. Proces, při kterém veškeré úpravy dat provedené při transakci jsou buď potvrzeny jako celek, nebo všechny odvolány.
1. Převod dokumentu z jednoho formátu do jiného. Příkladem může být použití objednávky ve formátu dokumentu XML k vytvoření stejné objednávky ve formátu dokumentu EDI. Viz také termín převod (překlad).
2. Programovací logika, která převádí data z jednoho formátu do jiného.
1. Odběr, který je uchován i po uzavření připojení odběratelské aplikace ke správci front. Když se odběratelská aplikace odpojí, zůstane trvalý odběr v platnosti a nadále jsou doručovány publikace. Když se aplikace znovu připojí, může použít stejný odběr, když zadá jeho jedinečný název. Viz také jednorázový odběr.
2. Odběr služby JMS (Java Message Service), který je trvalý a při němž jsou odebírané zprávy ukládány dokonce i v případě, že klient není připojen.
1. Charakteristika dat, která jsou zachována i vně jednotlivých relací, nebo charakteristika objektu, jehož existence přetrvává i po provedení programu nebo procesu, který jej vytvořil. Data či objekty jsou obvykle uloženy v některém permanentním úložišti (například databázový systém nebo adresář).
2. V prostředí Java EE se takto označuje protokol pro přenos stavu objektu typu entity bean mezi příslušnými proměnnými instance a podkladovou databází. (Sun)
1. Základní jednotka klasifikační hierarchie používaná v produktu Type Designer. Existují tři třídy: položka, skupina a kategorie.
2. V objektově orientovaném navrhování a programování se jedná o model nebo šablonu, kterou lze použít k vytváření objektů se společnou definicí a společnými vlastnostmi, operacemi a chováním. Objekt je instancí třídy.
1. V dokumentu WSDL se takto označuje prvek obsahující definice datových typů při použití některého systému typů (například XSD).
2. Definice datového objektu nebo sady datových objektů, která je graficky znázorněna ve stromě typů v produktu Type Designer.
3. Při programování v jazyce Java se takto označuje třída nebo rozhraní.
4. Charakteristika prvku, která popisuje jeho datový obsah.
5. Charakteristika, která určuje vnitřní formát dat a způsob, jímž mohou být tato data používána.
1. Viz termín univerzální znaková sada (UCS).
2. Viz termín Uniform Communication Standard.
1. Obchodní entita (jako např. společnost, divize společnosti nebo zákazník) nebo obchodní role (např. kupující nebo prodávající), která řídí obchodní proces nebo je za něj zodpovědná.
2. Člen portálového místa, který je může navštěvovat a využívat. Všichni uživatelé portálu jsou standardně účastníky ve veřejných místech. Viz také termíny návrhář místa, správce místa.
1. Prvek, který spouští akci na základě časovače, zprávy z externího systému nebo výskytu něčeho jiného, např. výjimky za běhu. Události lze využít k řízení či změnám průběhu procesu během provedení.
2. Změna stavu (například dokončení nebo selhání operace, obchodního procesu nebo lidské úlohy), která může spustit následnou akci, jako například trvalé uložení dat události do úložiště dat nebo vyvolání jiného obchodního procesu.
3. Výskyt něčeho významného pro úlohu nebo systém. Mezi události patří například dokončení nebo selhání operace, akce uživatele nebo změna stavu procesu. Viz také model prostředku, přijímač, výstraha, zpráva.
4. Změna dat v podnikovém informačním systému (EIS), která je zpracována adaptérem a slouží k zasílání obchodních objektů ze systému EIS do koncových bodů (aplikací), které je třeba o změně informovat.
1. Základní stavební kameny modelu. Každá úloha provádí nějakou funkci. Vizuálně vzato, úloha reprezentuje nejnižší pracovní úroveň, kterou lze odděleně zobrazit v procesu. Viz také termín aktivita.
2. Jednotka práce, kterou má splnit zařízení nebo proces.
3. Atomická aktivita, která je součástí procesu. Když není práce v procesu rozložena na podrobnější úroveň modelu procesů, používá se úloha. Obecně provádí úlohu koncový uživatel, aplikace, případně oba. Objekt úlohy má stejný tvar jako podproces, což je obdélník se zaoblenými rohy.
1. Oblast trvalého uložení pro data a další prostředky aplikací.
2. Kolekce informací o správcích front, které jsou členy. Tyto informace zahrnují názvy správců front, jejich umístění, kanály a fronty, jejichž jsou hostiteli.
1. Fyzický prostor, který je monitorován. Umístění může obsahovat mnoho oblastí. Viz také oblast.
2. Konkrétní výskyt nebo příklad definice umístění. Existuje-li například definice umístění s názvem Telefonické středisko v USA, může být jeho příkladem umístění Telefonické středisko v Toledu.
1. Prvek ve stromě mapování zpráv.
2. Každý počítač v klastru v prostředí MSCS (Microsoft Cluster Server).
3. Logické seskupení spravovaných serverů. Viz také termín spravovaný uzel.
Libovolná položka stromového ovládacího prvku, včetně prostého prvku, složeného prvku, příkazu mapování, komentáře nebo uzlu skupiny.
5. Základní tvary tvořící diagram.
6. Koncový bod nebo spojovací komponenta používané v toku zpráv. Viz také termín uzel toku zpráv.
7. V jazyce XML se takto označuje nejmenší jednotka platné, úplné struktury v dokumentu.
1. Viz termín uzel toku zpráv.
2. Uzel v toku zpráv, který reprezentuje určitý krok zpracování. Uzel zpracování zprávy může být buď uzel pro primitivum, nebo uzel dílčího toku.
1. V programovacím jazyku Java se jedná o charakteristiku metody nebo proměnné, k níž mají přístup prvky umístěné v jiných třídách. (Sun)
2. V objektově orientovaném programování se jedná o charakteristiku člena třídy, který je přístupný všem třídám.
1. Prvek procesu, který vytvoří kopie svého vstupu a předává je paralelně dál několika cestami zpracování.
2. Bod v procesu, kde se jedna cesta toku posloupnosti rozdělí do dvou či více paralelních cest v rámci procesu, které umožňují místo postupného spouštění více aktivit spuštění simultánní. BPMN používá k provedení větvení několik odchozích cest toku posloupnosti z aktivit nebo události, případně paralelní bránu.
1. Odlišená cesta vedoucí k některému prvku (nebo pocházející od některého prvku) v modelu procesu nebo v diagramu UML.
2. V týmovém vývojovém prostředí CVS se tímto termínem označuje samostatná linie vývoje, v níž lze izolovat změny. Pokud programátor změní soubory v některé větvi, nebudou mít tyto změny vliv na hlavní linii (kmen) ani na ostatní větve.
1. Při programování stránek JSP se takto označuje akce popsaná přenositelným způsobem pomocí deskriptoru knihovny značek a kolekce tříd Java a importovaná na stránku JSP pomocí direktivy taglib. (Sun)
2. Definice procesu (v kódu Java či jiném kódu), kterou lze definovat jako součást plánu akcí zásad pro míru narušení.
1. Parametr volání MQI, jehož prostřednictvím poskytujete informace při realizaci volání.
2. Data přijatá programem, např. příkazovým řádkem, skriptem 3270, vlastním serverem nebo stavovou tabulkou, od programu, který je vyvolal. Viz také termín systémová proměnná.
1. Uzel toku zpráv, který reprezentuje zdroj zpráv pro tok nebo dílčí tok zpráv. Viz také termín výstupní uzel.
2. Bod, v němž zpráva služby ze zdroje vstoupí do toku požadavků.
1. Událost, k níž dochází během výkonu procesu a která způsobí odklon od normálního průběhu procesu. Výjimky mohou být generovány intermediačními událostmi, např. časem, chybou nebo zprávou.
2. Stav nebo událost, které nelze zpracovat v běžném procesu.
1. Výrok o datový objektech. Výrazy jsou kombinace literálů, názvů objektů, operátorů, funkcí a názvů mapování. Pravidla komponent jsou výrazy, které mohou být vyhodnoceny jako TRUE nebo FALSE. Pravidla mapování jsou výrazy, které jsou vyhodnoceny jako data za účelem vyprodukování požadovaného výstupu.
2. Operand jazyka SQL nebo XQuery nebo kolekce operátorů a operandů jazyka SQL nebo XQuery, jejichž výsledkem je jediná hodnota.
1. Důsledek dosažení události ukončení. Typy výsledků jsou zpráva, chyba, kompenzace a signál. Výsledků může být více, například výsledek, který produkuje zprávu, a další výsledek, který odešle signál.
2. Viz termín hrana.
1. Tento pojem se týká klastrovaného systému, který je při selhání démona nebo uzlu překonfigurován, takže může být pracovní zátěž přerozdělena mezi zbývající uzly v klastru.
2. Schopnost služeb IT odolat všem výpadkům a jejich schopnost pokračovat ve zpracování na předem definované servisní úrovni. Mezi výpadky se počítají jednak plánované události, jako jsou například úkony správy nebo zálohování, a dále také neplánované události, jako jsou selhání softwaru či hardwaru, selhání proudu nebo jiné havarijní stavy.
1. Komponenta akce, která oznamuje, že před přechodem na výstupní obrazovku je pro některé pole vyžadován vstup uživatele.
2. Program, který použitím logiky dynamicky určuje hlasové segmenty přehrávané jako hlasová výzva.
3. Zpráva nebo zobrazený symbol, které vyžadují informace nebo akci uživatele. Program může pokračovat až po reakci uživatele.
1. Aplikace, která provádí specifické úlohy a je přístupná prostřednictvím otevřených protokolů, jako jsou protokoly HTTP nebo SOAP.
2. Samostatná modulární aplikace s vlastním popisem, kterou lze publikovat, vyhledat a vyvolat prostřednictvím sítě za použití standardních síťových protokolů. K opatření dat značkami se obvykle používá jazyk XML, k přenosu dat protokol SOAP, k popisu dostupných služeb jazyk WSDL a k zobrazení seznamu dostupných služeb se používá specifikace UDDI. Viz také termíny SOAP, specifikace UDDI (Universal Description, Discovery, and Integration) a jazyk WSDL (Web Services Description Language).
1. Viz termín XML Schema Infoset Model.
2. Viz termín XML Schema Definition Language.
1. Viz termín jazyk XSLT (Extensible Stylesheet Language Transformation).
2. Viz termín XSL Transformation (XSLT).
1. Část zprávy, která obsahuje řídicí informace.
2. Viz termín záhlaví zprávy.
1. Vztah, který umožňuje modulu používat artefakty z knihovny nebo který umožňuje aplikaci procesu používat artefakty ze sady nástrojů. Sada nástrojů může mít také závislost na jiné sadě nástrojů.
2. Požadavek jednoho spravovaného prostředku vůči jinému spravovanému prostředku, který je podmínkou správné činnosti.
1. Nástroj, pomocí nějž aplikace přistupuje k datům v databázi.
2. Úložiště dat (například databáze DB2), k němuž se může běhový server připojit a z nějž může načíst data za účelem rozšíření zpracovávané události.
3. V prostředí JDBC se takto označuje rozhraní zajišťující logickou reprezentaci fondu připojení k fyzickému zdroji dat. Objekty zdroje dat zajišťují přenosnost aplikací tím, že není nutné zadávat informace specifické pro určitý databázový ovladač.
1. Položka, která obsahuje identifikační informace o osobě nebo zařízení. Značky umožňují trasování a monitorování aktiv v rámci umístění, oblastí a zón.
2. V rámci standardu UN/EDIFACT EDI se jedná o identifikátor segmentu. Při importu a exportu se jedná o kód, který je přidělen každému poli v databázi a který slouží k identifikaci pole v souboru exportu. Takové soubory exportu jsou označovány jako soubory značek.
3. Textový řetězec připojený k libovolné instanci slova v gramatice. Značku lze použít k rozlišení dvou výskytů stejného slova v gramatice nebo k identifikaci několika slov gramatiky se stejným významem.
1. Logický oddíl v rámci oblasti. Zóna se může překrývat s více oblastmi, ale patří pouze do oblasti, kde byla vytvořena. Zóny jsou jednotky, pro něž je možné definovat a spouštět pravidla.
2. Funkce, která umožňuje umístění střepu na základě pravidel a zlepšuje dostupnost mřížky umístěním střepů do různých datových středisek. Střediska mohou být umístěna na různých patrech nebo dokonce v různých budovách či lokalitách.
1. Sdělení odeslané osobou nebo programem jiné osobě nebo programu.
2. Objekt, který znázorňuje obsah sdělení mezi dvěma účastníky. Zpráva je přenášena prostřednictvím toku zpráv a má identitu, kterou lze použít pro alternativní větvení procesu prostřednictvím výlučné brány na základě událostí.
3. Sada údajů předávaná z jedné aplikace do jiné. Zprávy musí mít strukturu a formát odsouhlasený odesílající i přijímající aplikací. Viz také termín kategorie.
4. V systémovém programování se takto označují informace určené pro obsluhu terminálu nebo administrátora systému.