V tomto oddílu se předpokládá, že na pracovní stanici typu klient a na serveru je funkční protokol TCP/IP. Požadavky komunikačního protokolu pro danou platformu najdete v oddílu Požadavky na software. Seznam podporovaných komunikačních protokolů pro konkrétního klienta a server viz oddíl Možné scénáře propojitelnosti klient-server.
Při instalaci komunikací TCP/IP pro klienta DB2 je třeba provést tyto kroky:
Krok 1. | Určete a zaznamenejte hodnoty parametrů. |
Krok 2. | Konfigurujte klienta:
|
Krok 3. | Otestujte spojení mezi klientem a serverem.
|
V průběhu konfigurace podle jednotlivých kroků vyplňujte
sloupec Vaše hodnota v následující tabulce. Některé hodnoty
můžete vyplnit před zahájením konfigurace tohoto protokolu.
Tabulka 9. Hodnoty protokolu TCP/IP vyžadované na straně klienta
Parametr | Popis | Vzorová hodnota | Vaše hodnota |
---|---|---|---|
Jméno hostitele
|
Použijte údaj jméno_hostitele nebo IP_adresa pracovní stanice vzdáleného serveru. Chcete-li určit tento parametr, postupujte takto:
|
serverhost nebo 9.21.15.235
| |
Jméno služby
|
Hodnoty požadované v souboru services. Jméno služby pro připojení je libovolné lokální jméno zastupující číslo portu (číslo_portu) na serveru. Číslo portu se musí shodovat s číslem portu, na něž je parametr svcename (jméno_služby) mapován v souboru services na serveru. (Parametr svcename je nastaven v konfiguračním souboru správce databází na serveru.) Tuto hodnotu nesmí používat žádná jiná aplikace a musí být v rámci souboru services jedinečná. Hodnoty používané pro konfiguraci serveru se dozvíte od administrátora
databáze.
|
server1
3700/tcp
| |
Jméno uzlu (jméno_uzlu) |
Lokální alias nebo přezdívka popisující uzel, k němuž se chcete
připojit. Můžete zvolit libovolné jméno, všechny hodnoty jmen uzlů v
lokálním adresáři uzlů však musí být jedinečné.
| db2node |
Pomocí následujících kroků lze provést konfiguraci klienta pro komunikaci se serverem pomocí protokolu TCP/IP. Vzorové hodnoty nahraďte vašimi hodnotami z tabulky.
![]() |
Existuje-li ve vaší síti server jmen nebo chcete-li přímo určit IP adresu
serveru (údaj IP_adresa), vynechte tento krok a pokračujte krokem Krok B. Aktualizace souboru services.
|
Klient musí znát IP adresu serveru, s nímž se pokouší navázat komunikaci. Pokud ve vaší síti neexistuje server jmen, můžete přímo zadat jméno hostitele, které je mapováno na IP adresu (ip_adresa) serveru v lokálním souboru hosts. Tabulka Tabulka 10 zobrazuje umístění souboru hosts pro vaši konkrétní platformu.
Máte-li v úmyslu podporovat klienta systému UNIX, který používá služby
Network Information Services (NIS), a nepoužíváte v síti server jmen, musíte
aktualizovat soubor hosts umístěný na vašem hlavním serveru pro
služby NIS.
Tabulka 10. Umístění lokálních souborů hosts a services
Platforma | Umístění |
---|---|
OS/2 | Umístění je určeno proměnnou prostředí etc. Zadáním příkazu set etc zjistíte umístění lokálních souborů hosts a services. |
Windows NT nebo Windows 2000 | Umístění v adresáři winnt\system32\drivers\etc. |
Windows 9x | Umístění v adresáři windows. |
UNIX | Umístění v adresáři /etc. |
Upravte soubor hosts na klientovi a přidejte položku pro hostitelské jméno serveru. Příklad:
9.21.15.235 serverhost # adresa hostitele serverhost
kde:
Není-li server v téže doméně jako klient, je třeba zadat plně kvalifikované jméno domény. V adrese serverhost.vnet.ibm.com je například jménem domény část vnet.ibm.com.
![]() |
Pokud máte v úmyslu katalogizovat uzel TCP/IP s použitím čísla portu
(údaj číslo_portu), vynechte tento krok a přejděte ke kroku Krok C. Katalogizace uzlu TCP/IP.
|
Přidejte v lokálním textovém editoru do souboru services daného klienta jméno služby pro připojení a číslo portu. Tyto údaje jsou nutné pro podporu protokolu TCP/IP. Příklad:
server1 3700/tcp # port služby připojení DB2
kde:
Máte-li v úmyslu podporovat klienta systému UNIX, který používá služby Network Information Services (NIS), musíte aktualizovat soubor services umístěný na vašem hlavním serveru pro služby NIS.
Soubor services je umístěn ve stejném adresáři jako lokální soubor hosts, který byl možná upraven v kroku A. Určení adresy hostitele serveru.
Umístění souboru services pro různé platformy najdete v tabulce Tabulka 10.
Chcete-li popsat vzdálený uzel, musíte přidat položku do adresáře uzlů klienta. Tato položka určuje zvolený alias (jméno_uzlu), jméno_hostitele (nebo údaj IP_adresa) a jméno_služby (nebo číslo_portu), které bude klient používat při komunikaci se vzdáleným serverem.
Chcete-li katalogizovat uzel TCP/IP, postupujte takto:
Krok 1. | Přihlašte se do systému pomocí platného jména uživatele systému
DB2. Další informace viz Dodatek F, Pravidla pro jména.
| ||
Krok 2. | Používáte-li klienta systému UNIX, spusťte následující spouštěcí skript: . INSTHOME/sqllib/db2profile (pro prostředí bash, Bourne nebo Korn Shell) source INSTHOME/sqllib/db2cshrc (pro prostředí C Shell) kde INSTHOME je domovský adresář instance. | ||
Krok 3. | Uzel katalogizujte zadáním následujících příkazů: db2 "catalog tcpip node jméno_uzlu remote [jméno_hostitele|IP_adresa] server [jméno_služby|číslo_portu]" db2 terminate Například pro katalogizaci vzdáleného serveru serverhost na uzlu pojmenovaném db2node s použitím logického čísla adaptéru server1 použijte tento příkaz: db2 catalog tcpip node db2node remote serverhost server server1 db2 terminate Chcete-li katalogizovat vzdálený server s IP adresou 9.21.15.235 na uzlu jménem db2node s použitím portu číslo 3700, zadejte následující příkaz: db2 catalog tcpip node db2node remote 9.21.15.235 server 3700 db2 terminate
|
![]() | Potřebujete-li změnit hodnoty nastavené příkazem catalog node,
proveďte následující kroky:
|
Než může klientská aplikace získat přístup ke vzdálené databázi, musí být databáze katalogizována na serveru a na všech klientských uzlech, které se k ní budou připojovat. Standardně je databáze po vytvoření automaticky katalogizována na serveru s parametrem alias databáze (alias_databáze) stejným jako jméno databáze (jméno_databáze). Informace v adresáři databází se spolu s informacemi v adresáři uzlů používají k vytvoření spojení klienta se vzdálenou databází.
Při katalogizaci databáze na klientu proveďte následující kroky:
Krok 1. | Přihlašte se do systému pomocí platného jména uživatele systému
DB2. Další informace viz Dodatek F, Pravidla pro jména.
| ||||||
Krok 2. | Vyplňte sloupec Vaše hodnota v následující tabulce.
Tabulka 11. Hodnoty parametrů pro katalogizaci databází | ||||||
Krok 3. | Používáte-li klienta systému UNIX, spusťte následující spouštěcí skript: . INSTHOME/sqllib/db2profile (pro prostředí bash, Bourne nebo Korn Shell) source INSTHOME/sqllib/db2cshrc (pro prostředí C Shell) kde jméno INSTHOME představuje domovský adresář instance. | ||||||
Krok 4. | Databázi katalogizujte zadáním následujících příkazů: db2 catalog database jméno_databáze as alias_databáze at node jméno_uzlu db2 terminate Chcete-li například katalogizovat vzdálenou databázi sample, aby měla alias tor1, na uzlu db2node, použijte následující příkazy: db2 catalog database sample as tor1 at node db2node db2 terminate
|
Po konfiguraci komunikací pro klienta se při testování spojení budete muset připojit ke vzdálené databázi.
Krok 1. | Spusťte správce databází zadáním příkazu db2start na serveru (pokud nebyl spuštěn automaticky po zavedení systému). |
Krok 2. | Používáte-li klienta systému UNIX, spusťte následující spouštěcí skript: . INSTHOME/sqllib/db2profile (pro prostředí Bash, Bourne nebo Korn Shell) source INSTHOME/sqllib/db2cshrc (pro prostředí C Shell) kde jméno INSTHOME představuje domovský adresář instance. |
Krok 3. | Připojte klienta ke vzdálené databázi zadáním tohoto příkazu na klientovi: db2 connect to alias_databáze user jméno_uživatele using heslo
|
Hodnoty parametrů jméno_uživatele a heslo musí být platné pro systém, ve kterém jsou autentikovány. Autentikace se standardně provádí pro server DB2 na serveru a pro server DB2 Connect na hostitelském počítači nebo na počítači se systémem AS/400.
Je-li spojení úspěšně navázáno, obdržíte zprávu obsahující jméno databáze, s níž jste se spojili. Nyní můžete z databáze načítat data. Chcete-li například načíst seznam všech jmen tabulek uvedených v tabulce systémového katalogu, zadejte do Příkazového centra nebo do příkazového procesoru následující příkaz SQL:
"select tabname from syscat.tables"
Po skončení práce s připojenou databází ukončete spojení zadáním příkazu connect reset.
Pokud se připojení nezdaří, zkontrolujte následující položky:
Na straně serveru:
![]() |
Zkontrolujte nastavení hodnoty registru db2comm zadáním příkazu
db2set DB2COMM. Další informace najdete v příručce Administration Guide.
|
![]() | Nastanou-li problémy se spuštěním správců spojení pro jednotlivé
protokoly, zobrazí se varovná zpráva a chybové zprávy budou zaznamenány do
souboru db2diag.log umístěného pro systémy založené na bázi
UNIX v adresáři INSTHOME/sqllib/db2dump a v adresáři
x:\sqllib\db2dump pro ostatní systémy.
Další informace o souboru db2diag.log obsahuje příručka Troubleshooting Guide. |
Na straně klienta:
Pokud po ověření těchto položek spojení stále nefunguje, vyhledejte informace v příručce Troubleshooting Guide.