Další informace o instalaci a konfiguraci

Konfigurace protokolu TCP/IP na straně klienta

V tomto oddílu se předpokládá, že na pracovní stanici typu klient a na serveru je funkční protokol TCP/IP. Požadavky komunikačního protokolu pro danou platformu najdete v oddílu Požadavky na software. Seznam podporovaných komunikačních protokolů pro konkrétního klienta a server viz oddíl Možné scénáře propojitelnosti klient-server.

Při instalaci komunikací TCP/IP pro klienta DB2 je třeba provést tyto kroky:

Krok  1.

Určete a zaznamenejte hodnoty parametrů.

Krok  2.

Konfigurujte klienta:

  1. Vyhodnoťte adresu hostitele serveru.
  2. Aktualizujte soubor services.
  3. Katalogizujte uzel TCP/IP.
  4. Katalogizujte databázi.

Krok  3.

Otestujte spojení mezi klientem a serverem.



Rada

Vzhledem k charakteristikám protokolu TCP/IP nemůže být subsystém TCP/IP ihned informován o selhání partnera nebo jiného hostitele. Proto se někdy může zdát, že došlo k uváznutí klientské aplikace používající přístup k vzdálenému serveru DB2 pomocí protokolu TCP/IP nebo odpovídajícího agenta na serveru. Produkt DB2 používá k detekování selhání a přerušení spojení TCP/IP volitelný soket TCP/IP SO_KEEPALIVE.

Dochází-li k problémům se spojením prostřednictvím protokolu TCP/IP, vyhledejte informace o nastavení tohoto parametru a obvyklých problémech s protokolem TCP/IP v příručce Troubleshooting Guide.

Krok 1. Určení a zaznamenání hodnot parametrů

V průběhu konfigurace podle jednotlivých kroků vyplňujte sloupec Vaše hodnota v následující tabulce. Některé hodnoty můžete vyplnit před zahájením konfigurace tohoto protokolu.

Tabulka 9. Hodnoty protokolu TCP/IP vyžadované na straně klienta
Parametr Popis Vzorová hodnota Vaše hodnota

Jméno hostitele

  • Jméno hostitele (jméno_hostitele) nebo
  • IP adresa ( IP_adresa)

Použijte údaj jméno_hostitele nebo IP_adresa pracovní stanice vzdáleného serveru.

Chcete-li určit tento parametr, postupujte takto:

  • Zadáním příkazu hostname na serveru zjistěte údaj jméno_hostitele.
  • Na hodnotu parametru IP_adresa se zeptejte administrátora sítě nebo zadejte příkaz ping jméno_hostitele.
  • V systémech UNIX můžete také použít příkaz DB2/bin/hostlookup jméno_hostitele

    kde DB2 je instalační adresář produktu DB2.


 serverhost

nebo

9.21.15.235

 

Jméno služby

  • Jméno služby pro připojení (jméno_služby) nebo
  • Číslo portu/protokol (číslo_portu/tcp)

Hodnoty požadované v souboru services.

Jméno služby pro připojení je libovolné lokální jméno zastupující číslo portu (číslo_portu) na serveru.

Číslo portu se musí shodovat s číslem portu, na něž je parametr svcename (jméno_služby) mapován v souboru services na serveru. (Parametr svcename je nastaven v konfiguračním souboru správce databází na serveru.) Tuto hodnotu nesmí používat žádná jiná aplikace a musí být v rámci souboru services jedinečná.

Hodnoty používané pro konfiguraci serveru se dozvíte od administrátora databáze.

 

server1

 

 

 

 

 

3700/tcp

 

 
Jméno uzlu (jméno_uzlu)

Lokální alias nebo přezdívka popisující uzel, k němuž se chcete připojit. Můžete zvolit libovolné jméno, všechny hodnoty jmen uzlů v lokálním adresáři uzlů však musí být jedinečné.

db2node  

Krok 2. Konfigurace klienta

Pomocí následujících kroků lze provést konfiguraci klienta pro komunikaci se serverem pomocí protokolu TCP/IP. Vzorové hodnoty nahraďte vašimi hodnotami z tabulky.

A. Určení adresy hostitele serveru



Rychlý způsob

Existuje-li ve vaší síti server jmen nebo chcete-li přímo určit IP adresu serveru (údaj IP_adresa), vynechte tento krok a pokračujte krokem Krok B. Aktualizace souboru services.

Klient musí znát IP adresu serveru, s nímž se pokouší navázat komunikaci. Pokud ve vaší síti neexistuje server jmen, můžete přímo zadat jméno hostitele, které je mapováno na IP adresu (ip_adresa) serveru v lokálním souboru hosts. Tabulka Tabulka 10 zobrazuje umístění souboru hosts pro vaši konkrétní platformu.

Máte-li v úmyslu podporovat klienta systému UNIX, který používá služby Network Information Services (NIS), a nepoužíváte v síti server jmen, musíte aktualizovat soubor hosts umístěný na vašem hlavním serveru pro služby NIS.

Tabulka 10. Umístění lokálních souborů hosts a services
Platforma Umístění
OS/2 Umístění je určeno proměnnou prostředí etc. Zadáním příkazu set etc zjistíte umístění lokálních souborů hosts a services.
Windows NT nebo Windows 2000 Umístění v adresáři winnt\system32\drivers\etc.
Windows 9x Umístění v adresáři windows.
UNIX Umístění v adresáři /etc.

Upravte soubor hosts na klientovi a přidejte položku pro hostitelské jméno serveru. Příklad:

   9.21.15.235     serverhost   # adresa hostitele serverhost

kde:

9.21.15.235
je IP_adresa

serverhost
je jméno_hostitele

#
reprezentuje komentář popisující položku

Není-li server v téže doméně jako klient, je třeba zadat plně kvalifikované jméno domény. V adrese serverhost.vnet.ibm.com je například jménem domény část vnet.ibm.com.

Krok B. Aktualizace souboru services



Rychlý způsob

Pokud máte v úmyslu katalogizovat uzel TCP/IP s použitím čísla portu (údaj číslo_portu), vynechte tento krok a přejděte ke kroku Krok C. Katalogizace uzlu TCP/IP.

Přidejte v lokálním textovém editoru do souboru services daného klienta jméno služby pro připojení a číslo portu. Tyto údaje jsou nutné pro podporu protokolu TCP/IP. Příklad:

   server1  3700/tcp  # port služby připojení DB2

kde:

server1
reprezentuje jméno služby pro připojení

3700
reprezentuje číslo portu pro připojení. Číslo portu určené na klientu se musí shodovat s číslem portu na serveru.

tcp
reprezentuje používaný komunikační protokol

#
reprezentuje komentář popisující položku

Máte-li v úmyslu podporovat klienta systému UNIX, který používá služby Network Information Services (NIS), musíte aktualizovat soubor services umístěný na vašem hlavním serveru pro služby NIS.

Soubor services je umístěn ve stejném adresáři jako lokální soubor hosts, který byl možná upraven v kroku A. Určení adresy hostitele serveru.

Umístění souboru services pro různé platformy najdete v tabulce Tabulka 10.

Krok C. Katalogizace uzlu TCP/IP

Chcete-li popsat vzdálený uzel, musíte přidat položku do adresáře uzlů klienta. Tato položka určuje zvolený alias (jméno_uzlu), jméno_hostitele (nebo údaj IP_adresa) a jméno_služby (nebo číslo_portu), které bude klient používat při komunikaci se vzdáleným serverem.

Chcete-li katalogizovat uzel TCP/IP, postupujte takto:

Krok  1.

Přihlašte se do systému pomocí platného jména uživatele systému DB2. Další informace viz Dodatek F, Pravidla pro jména.

Rada

Přidáváte-li databázi do systému, na kterém je instalován server DB2 nebo DB2 Connect, přihlašte se k tomuto systému jako uživatel s právy administrátora systému (SYSADM) nebo správce systému (SYSCTRL) pro instanci. Další informace najdete v oddílu Práce se skupinou System Administrative.

Toto omezení je řízeno parametrem catalog_noauth konfigurace správce databází. Další informace najdete v příručce Administration Guide.

Krok  2.

Používáte-li klienta systému UNIX, spusťte následující spouštěcí skript:

   . INSTHOME/sqllib/db2profile    (pro prostředí bash, Bourne nebo Korn Shell)
   source INSTHOME/sqllib/db2cshrc (pro prostředí C Shell)

kde INSTHOME je domovský adresář instance.

Krok  3.

Uzel katalogizujte zadáním následujících příkazů:

   db2 "catalog tcpip node jméno_uzlu remote [jméno_hostitele|IP_adresa]
     server [jméno_služby|číslo_portu]"
   db2 terminate

Například pro katalogizaci vzdáleného serveru serverhost na uzlu pojmenovaném db2node s použitím logického čísla adaptéru server1 použijte tento příkaz:

   db2 catalog tcpip node db2node remote serverhost server server1
   db2 terminate

Chcete-li katalogizovat vzdálený server s IP adresou 9.21.15.235 na uzlu jménem db2node s použitím portu číslo 3700, zadejte následující příkaz:

   db2 catalog tcpip node db2node remote 9.21.15.235 server 3700
   db2 terminate



Rada

Potřebujete-li změnit hodnoty nastavené příkazem catalog node, proveďte následující kroky:

Krok  1.

V příkazovém procesoru spusťte příkaz uncatalog node následujícím způsobem:

   db2 uncatalog node jméno_uzlu

Krok  2.

Znovu katalogizujte uzel s použitím požadovaných hodnot.

Krok D. Katalogizace databáze

Než může klientská aplikace získat přístup ke vzdálené databázi, musí být databáze katalogizována na serveru a na všech klientských uzlech, které se k ní budou připojovat. Standardně je databáze po vytvoření automaticky katalogizována na serveru s parametrem alias databáze (alias_databáze) stejným jako jméno databáze (jméno_databáze). Informace v adresáři databází se spolu s informacemi v adresáři uzlů používají k vytvoření spojení klienta se vzdálenou databází.

Při katalogizaci databáze na klientu proveďte následující kroky:

Krok  1.

Přihlašte se do systému pomocí platného jména uživatele systému DB2. Další informace viz Dodatek F, Pravidla pro jména.

Rada

Přidáváte-li databázi do systému, na kterém je instalován server DB2 nebo DB2 Connect, přihlašte se k tomuto systému jako uživatel s právy administrátora systému (SYSADM) nebo správce systému (SYSCTRL) pro instanci. Další informace najdete v oddílu Práce se skupinou System Administrative.

Toto omezení je řízeno parametrem catalog_noauth konfigurace správce databází. Další informace najdete v příručce Administration Guide.

Krok  2.

Vyplňte sloupec Vaše hodnota v následující tabulce.

Tabulka 11. Hodnoty parametrů pro katalogizaci databází
Parametr Popis Vzorová hodnota Vaše hodnota
Jméno databáze (jméno_databáze) Alias databáze (alias_databáze) pro vzdálenou databázi. Databáze je po vytvoření automaticky katalogizována na serveru s parametrem alias databáze (alias_databáze) stejným jako jméno databáze (jméno_databáze), pokud neurčíte jinak. sample  
Alias databáze (alias_databáze) Libovolná lokální přezdívka vzdálené databáze. Pokud žádnou nezadáte, předvolba je stejná jako jméno databáze (jméno_databáze). Alias databáze je jméno, které se používá při navázání spojení s databází z klienta. tor1  
Autentikace (hodnota_autentikace) Hodnota autentikace vyžadována ve vaší organizaci. Další informace o tomto parametru najdete v příručce DB2 Connect User's Guide. DCS

To znamená, že zadané jméno uživatele a heslo jsou ověřovány pouze na hostiteli nebo systému AS/400.

 
Jméno uzlu (jméno_uzlu) Jméno položky adresáře uzlů popisující umístění databáze. Pro parametr jméno uzlu (jméno_uzlu) použijte stejnou hodnotu, jaká byla použita při katalogizaci uzlu v předcházejícím kroku. db2node  

Krok  3.

Používáte-li klienta systému UNIX, spusťte následující spouštěcí skript:

   . INSTHOME/sqllib/db2profile    (pro prostředí bash, Bourne nebo Korn Shell)
   source INSTHOME/sqllib/db2cshrc (pro prostředí C Shell)

kde jméno INSTHOME představuje domovský adresář instance.

Krok  4.

Databázi katalogizujte zadáním následujících příkazů:

   db2 catalog database jméno_databáze as alias_databáze at node jméno_uzlu
   db2 terminate

Chcete-li například katalogizovat vzdálenou databázi sample, aby měla alias tor1, na uzlu db2node, použijte následující příkazy:

   db2 catalog database sample as tor1 at node db2node
   db2 terminate



Rada

Potřebujete-li změnit hodnoty nastavené příkazem catalog database, proveďte následující kroky:

Krok  a.

Spusťte příkaz uncatalog database v následujícím tvaru:

   db2 uncatalog database alias_databáze

Krok  b.

Znovu katalogizujte uzel s použitím požadované hodnoty.

Krok 3. Test spojení klient-server DB2

Po konfiguraci komunikací pro klienta se při testování spojení budete muset připojit ke vzdálené databázi.

Krok  1.

Spusťte správce databází zadáním příkazu db2start na serveru (pokud nebyl spuštěn automaticky po zavedení systému).

Krok  2.

Používáte-li klienta systému UNIX, spusťte následující spouštěcí skript:

   . INSTHOME/sqllib/db2profile    (pro prostředí Bash, Bourne nebo Korn Shell)
   source INSTHOME/sqllib/db2cshrc (pro prostředí C Shell)

kde jméno INSTHOME představuje domovský adresář instance.

Krok  3.

Připojte klienta ke vzdálené databázi zadáním tohoto příkazu na klientovi:

   db2 connect to alias_databáze user jméno_uživatele using heslo

Hodnoty parametrů jméno_uživatele a heslo musí být platné pro systém, ve kterém jsou autentikovány. Autentikace se standardně provádí pro server DB2 na serveru a pro server DB2 Connect na hostitelském počítači nebo na počítači se systémem AS/400.

Je-li spojení úspěšně navázáno, obdržíte zprávu obsahující jméno databáze, s níž jste se spojili. Nyní můžete z databáze načítat data. Chcete-li například načíst seznam všech jmen tabulek uvedených v tabulce systémového katalogu, zadejte do Příkazového centra nebo do příkazového procesoru následující příkaz SQL:

     "select tabname from syscat.tables"

Po skončení práce s připojenou databází ukončete spojení zadáním příkazu connect reset.

Odstraňování problémů spojení klient-server

Pokud se připojení nezdaří, zkontrolujte následující položky:

Na straně serveru:

  1. Hodnota registru db2comm zahrnuje hodnotu tcpip.

    Rada

    Zkontrolujte nastavení hodnoty registru db2comm zadáním příkazu db2set DB2COMM. Další informace najdete v příručce Administration Guide.

  2. Soubor services byl řádně aktualizován.
  3. V konfiguračním souboru správce databází byl patřičně aktualizován parametr jméno služby (jméno_služby).
  4. Služba zabezpečení byla spuštěna. Zadejte příkaz net start db2ntsecserver (pouze pro servery Windows 2000).
  5. Databáze byla správně vytvořena a katalogizována.
  6. Správce databází byl ukončen a znovu spuštěn (zadejte na serveru příkazy db2stop a db2start).


Rada

Nastanou-li problémy se spuštěním správců spojení pro jednotlivé protokoly, zobrazí se varovná zpráva a chybové zprávy budou zaznamenány do souboru db2diag.log umístěného pro systémy založené na bázi UNIX v adresáři INSTHOME/sqllib/db2dump a v adresáři x:\sqllib\db2dump pro ostatní systémy.

Další informace o souboru db2diag.log obsahuje příručka Troubleshooting Guide.

Na straně klienta:

  1. Pokud byly použity soubory services a hosts, došlo k patřičné aktualizaci jejich obsahu.
  2. Uzel byl katalogizován se správným jménem hostitele (jméno_hostitele) nebo správnou IP adresou (IP_adresa).
  3. Číslo portu se shoduje s číslem používaným na serveru nebo je na ně mapováno.
  4. Parametr jméno uzlu (jméno_uzlu), určený v adresáři databází, ukazuje na správnou položku v adresáři uzlů.
  5. Databáze byla správně katalogizována, kdy jako jméno databáze (parametr jméno_databáze) na klientu byl použit alias databáze umístěné na serveru (parametr alias_databáze, který byl katalogizován při vytvoření databáze na serveru).

Pokud po ověření těchto položek spojení stále nefunguje, vyhledejte informace v příručce Troubleshooting Guide.


[ Začátek stránky | Předchozí stránka | Další stránka | Obsah | Rejstřík ]